Baňkování
Léčení
baňkami nebo tzv. baňkováním
rozumíme přikládání skleněných kulovitých nádobek s nahřátým vzduchem, v nichž
se ochlazováním vytvoří podtlak, jenž způsobí jejich přisátí na pokožku. Je to
metoda velmi stará - více než 5,5 tis. let, známá již ve starověku a používaná
nejen k potlačování bolesti pohybového aparátu, ale i k mírnění vnitřních
potíží. Baňky mají reflexní účinek, odplavují všechny nečistoty potními žilami
i přes lymfatický systém a zároveň výborně prokrvují tkáň.
Princip
U baňkování jde o vytvoření
podtlaku v nádobě, která je přiložena k tělu. Existují různé způsoby, jak
vytvořit podtlak v baňce: vzduch se dá vyčerpat hořením, pomocí vařící
vody nebo použitím ručních či mechanických pump.
Baňka silným podtlakem přivodí vznik krevních
podlitin. Působí tak fyzikálně, reflexně, ale také metabolicky tím, že
ovlivňuje pochody látkové výměny v přilehlém okolí a v neposlední řadě i
stimuluje imunitu organismu. Baňky ovlivňují procesy i na místech vzdálených
aplikaci. Účinek baňky lze zesílit tím, že ji přiložíme na speciální místa,
jako je aktivní akupunkturní bod nebo tzv. Headova zona. Při onemocnění
vnitřních orgánů se na zádech v oblasti příčné segmentace vytvářejí citlivá
místa, označovaná jako spoušťové nebo maximální body. Jsou charakteristická pro
postižené systémy. Jsou dobře hmatatelná, citlivá, někdy dokonce výrazně
bolestivá. Běžně bychom je označili jako zatvrdliny, odborně - gelosy. Jde o nahromadění škodlivin
pod kůží i hlouběji ve svalech. Tyto chorobně změněné okrsky tkáně, vzniklé na
základě poruchy funkce vnitřního orgánu, se samy stávají dalším samostatným
centrem potíží a jejich vztah k vnitřním příčinám se ztrácí. Mluví se pak o
bolestech v zádech a léčí se většinou páteř. Tak jako je vznik těchto
kritických míst ovlivněn poruchou zevnitř, je naopak jejich léčením možno
ovlivnit vnitřní poruchu, která k jejich vzniku původně vedla. Tím se myslí
druhotné léčení i onoho spřaženého vnitřního orgánu.
Co se odehrává v gelose po přiložení baňky ?
Podtlak vtáhne část kůže i podkoží do baňky a způsobí mimo jiné popraskání
drobných cévek s malými krevními výrony, zřetelnými jako modřina. Je však méně
hlubší než modřina, například po úderu. Malý výron krve a lymfy do okolí gelosy
i do ní samé zvýší cirkulaci krve a přívod kyslíku v okolí. Prokrvení a
okysličení kritických bodů odplaví škodliviny z jejich centra a po opakované
správné aplikaci vede k úlevě od bolesti v zádech a překvapivě i upraví funkce
příslušného vnitřního orgánu, na jehož ovlivnění pacient ani nepomyslí.
Používání baněk má dvojí účinek: všeobecný
(pročištění krve, zlepšení oběhu, regulace a zdokonalení funkce autonom. nerv.
systému atd.)
místní (odstranění bolesti, uvolnění
ztuhlých svalů
apod.).
1. Vliv na kůži:
Fyzikální podněty působí přímo na vlasovou cibulku a rozšiřují krevní cévy.
Prostřednictvím mírného tahu se zrychluje tkáňový metabolizmus v kůži, zlepšuje
se činnost potních a mazových žlázek i kožní dýchání a zvyšuje se přísun živin
ke tkáním. Podstatou léčby není jen odstranění stagnující staré krve
z pokožky, ale také vyčištění kožního povrchu od jedovatých látek.
Urychluje se vylučování soli, mazu i vody. Dalším důležitým jevem je podpora
regenerace kůže a zvýšení její odolnosti vůči různým škodlivým činitelům.
2. Vliv na svaly: Slabý
tah, vyvíjený při baňkování, stimuluje podkožní kapiláry, což aktivuje funkci
krevních cév ve svalech. Rozšíření cév ve svalech usnadňuje průtok krve. Mimo
to se upravuje i lymfatický oběh.
3. Vliv na klouby:
Baňkování je výborná metoda při revmatizmu. Prokrvují se lépe klouby a zvýší se
sekrece synoviální tekutiny. Mohou se odstranit i případné svalové spazmy
v okolí postiženého kloubu.
4. Vliv na zažívací ústrojí: Sací
síla lehkého podtlaku v bodech na břiše stimuluje vnitřní orgány, zlepšuje
peristaltiku a sekreci i kvalitu trávicích šťáv.
Dále pak: ovlivnění aku-bodů, ovlivnění svalových úponů a
bříšek, ovlivnění otoků.